Bojujeme za to, aby město Pardubice, které připravuje rekonstrukci Ulice K Vápence, která vede k budoucí lávce přes kolejiště pardubického nádraží z jihu, připravilo projekt rekonstrukce ulice tak, aby nemusely padnout desítky stromů, které dnes ulici lemují. Máme za to, že město jako investor opět, jako již tolikrát, nevěnuje ochraně zeleně v daném místě dostatečnou pozornost a připravuje projekt bez toho, aby hledalo alternativy, které umožní stromy, nebo alespoň jejich podstatnou část, zachovat.
K jednání s městem o této věci, potřebujeme podporu veřejnosti. Prosíme o Vaši podporu podpisem petice . Před lety se nám podařilo zachránit lípy před pardubickým nádražím. Pomozte nám i tentokrát. Pomůžete tím nejen stromům, ale především zlepšení životního prostředí obyvatel v Pardubicích.
Boj o záchranu aleje stručně
– Zhruba třicet zdravých lip chce město vykácet při rekonstrukci ulice K Vápence, která vede k nově budovaném parkovacímu domu tzv. Terminálu JIH.
– Jsme nespokojeni s tím, že projekt rekonstrukce ulice (a vlastně celého terminálu) se od samého počátku dostatečně nezabýval ekologickými aspekty a dopady. Řešila se auta a MHD. Všechno ostatní (dopady na životní prostředí, například cyklodoprava se lepí dodatečně.
– Projektantům město zadalo projekt ve kterém zcela chybělo zadání, že mají v maximální míře zohlednit stávající stromy.
– Většina stromů je zdravých (hlavně alej na východní straně) a mají před sebou perspektivu desítek let.
– Při zjišťování, zda projekt podléhá posouzení EIA (posuzování vlivu na životní prostředí) bylo původně uvedeno, že bude skáceno pouhých 8 stromů, ačkoli ve stejné době již město vedlo řízení o skácení více jak 30 stromů. POzději sice město údaj opravilo, ale nový dendrologický průzkum již k posouzení nepředložilo.
– Ulici samotnou lze nepochybně rekonstruovat tak, že většina stromů může být zachována, přinejmenším na jedné straně. Velká část kácení vychází z požadavku na zastávkové zálivy pro městskou hromadnou dopravu, které v projektu prosazuje ředitel Dopravního podniku a současně radní Ing. Pelikán. Chceme, aby byl tento projekt modifikován. Drobná změna, tedy že nebude u tzv. Terminálu JIH konečná, ale bude to běžná zastávka, by umožnilo dramaticky snížit rozsah kácení.
Není pravda, že bychom jako aktivisté odmítli 18 návrhů, jak podle Českého rozhlasu tvrdí radní Pelikán. Žádné návrhy, které by pracovaly se šetrnějším přístupem ke stromům, nevíme.
– Bojujeme za tyto lípy nejen kvůli nim samotným, ale i proto, že chceme, aby se naše město už konečně naučilo řešit v každém velkém projektu ekologické aspekty důsledně od samotného počátku a nikoli až poté, kdy na problémy začnou upozorňovat občané.
Otázky a argumenty
Stojí ty stromy vůbec za záchranu?
Jedná se o jednu z perspektivních alejí ve městě. Propojuje zónu hustě zastavěnou velkosklady, kancelářskými budovami a nádražím s obydlenou částí města. Představuje jeden z posledních ostrovů zeleně v této oblasti, její zachování je nezbytné nejen z hlediska podpory příznivého mikroklimatu lokality. Stromořadí je tvořeno mladými jedinci ve výborném zdravotním stavu, které byly vysázeny ve sponu odpovídajícímu zvolenému druhu. S minimálními odbornými zásahy v podobě výchovných či zdravotních řezů má alej naději vyrůst v krásné plnohodnotné stromy.
Proč bojujete o alej v průmyslové oblasti, kde skoro nic není?
Ve městech má smysl bojovat o každý vzrostlý strom – tato alej se nachází v prostoru, který podle teplotní mapy je nejteplejší v celých Pardubicích, každý vzrostlý strom funguje částečně jako klimatizace, snižuje zatížení ovzduší exhalacemi.
Argument „nic tam není“ je absolutní nesmysl – právě tato ulice bude už brzy komunikací pro příchod k lávce na nádraží z jihu. Lidé stále nechápou, že boj o stromy ve městech je především boj o prostředí pro lidi – třeba pro ty co tam půjdou odpoledne od vlaku pěšky a bude pro ně příjemné, půjdou li pod stromy a ne na vyprahlém betonu bez kolejištěm a průmyslovými objekty.
Ulice se stejně musí rekonstruovat a alespoň jedna strana musí padnout
My zatím nevíme, zda jedna strana musí padnout, protože stav projektu veřejnost nezná, aby se to dalo posoudit a víme, že nikdo netlačí na projektanta, aby se snažil stromy při rekonstrukci zachovat. Takže město připravuje projekt, kde se má kácet na obou stranách – bohužel v Pardubicích je to tak, že pokud na radnici netlačíte, tak se kácí bez rozmyslu a žádná důsledná kontrola stavebních projektů neexistuje. Město si navíc nechalo schválit skácení více jak 30 stromů, do žádosti kterou dali na posouzení vlivu na životní prostředí ale přiznalo krajskému úřadu jen 8 stromů.
Rekonstruovat silnici neznamená a nesmí znamenat, že se musí nutně pokácet stromy, které tam jsou. To je samozřejmě jednodušší pro stavební firmy, ale my trváme na tom, že existují možnosti, jak rekonstruovat silnici a přitom nezničit stromy. Musí se to vždy posuzovat na místě a technicky, ale to by to musel někdo zadat a musel by o to vůbec usilovat a to se neděje.
Někdo přece musel posuzovat, zda tam ty stromy mohou zůstat?
My právě chceme, aby proběhlo posouzení celé rekonstrukce a výstavby parkovacího domu podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Při něm by veřejnost musela dostat všechny podklady a mohla by se vyjádřit a bylo by možné posoudit, zda lze množství kácené zeleně snížit. Jenže město nepřiznalo krajskému úřadu, kolik stromů ve skutečnosti chce kácet a naopak samo sobě vydalo povolení na skácení desítek stromů. Nepovažujeme řízení, které se vedlo na úrovni města ohledně budoucího kácení za objektivní.
Obyvatelé Dukly ale chtějí lávku přes koleje, která z té ulice má vést!
My ale nebojujeme proti lávce, také ji chceme. Chceme ale, aby přístup k lávce od Dukly byl hezký, kulturní, zelený, stinný, příjemný, A k tomu pomůže zachování co největšího množství stromů. Nebojujeme ani proti parkovacímu domu, přestože si myslíme, že jeho umístění právě tady není nejvhodnější. Jde nám výhradně o to, aby nově rekonstruovaná ulice nebyla jen další prašnou vydlážděnou pustinou.
Přečtěte si rozhovor s pardubickým zastupitelem Jakubem Kutílkemv zde
Sledujte tuto stránku nebo facebook Chráníme stromy