Ing Jakub Kutílek je člen Strany zelených a zastupitel města na kandidátce Pirátů. Od počátku se zapojil do snah o záchranu lip v ulici K Vápence. Toto je rozhovor s ním z listopadu 2020
Kubo, ty jsi se zapojil do snah o záchranu aleje K Vápence. Důvod, proč se má ta alej zásadně redukovat údajně až o asi 30 vzrostlých stromů, je rekonstrukce komunikace, která má vést k novému parkovacímu domu, který má na konci ulice stát a od kterého má vést lávka přes kolejiště pardubického nádraží. Je podle tebe možné, aby alej byla zachována i když se parkovací dům bude budovat? Pokud ano tak v jaké míře a co by se muselo udělat, aby se to podařilo?
Rozvoj území Vápenky vyžaduje – bez ohledu na záměr parkovacího domu – rozšíření stávající komunikace v ulici K Vápence zhruba o jeden metr. To prakticky vylučuje zachování stávajících stromořadí po obou stranách. Na východní straně (vpravo ve směru od Dukly) je dnes stromořadí souvislé po celé délce ulice, to je žádoucí v maximální míře zachovat. Naopak na západní straně je stávající stromořadí pouze do poloviny.
Ale na západní straně není tolik stromů, tak proč se jich má kácet přes třicet?
Východní stromořadí je ve stávajícím návrhu v kolizi s naddimenzovaným řešením pro MHD (11 lip), lávkou (1 lípa) a okružní křižovatkou (4 lípy). Právě v řešení pro MHD vidím prostor k revizi. Návrh totiž nyní obsahuje 3 zastávkové zálivy, dva na východní, jeden na západní straně – přitom zde má být pouze konečná autobusové linky č. 6, která nyní funguje na Dukelském náměstí, doplněná o možnost dobíjení elektrobusů. A to vyžaduje pokácení 11 lip, zřízení chodníků, přechodu pro chodce, výkup pásu pozemků od Českých drah a posun jejich oplocení. Jsem přesvědčený, že tohle všechno si můžeme ušetřit a že provozně zcela postačí jeden záliv na dva autobusy. Jeho situování na západní straně u vyústění lávky navíc přinese komfort vystupujícím cestujícím MHD, kteří se z autobusu k lávce dostanou bez přecházení komunikace. Takovéto zjednodušení návrhu zároveň vytváří prostor pro doplnění plnohodnotného opatření pro cyklisty, které nyní v návrhu chybí.
Tohle, co říkaš, je logické. Osobně bych jako cestující přivítal, že vystoupím přímo u lávky a nemusím přecházet ulici. Ty jsi zastupitel. Projednávali jste takovou možnost?
Na zastupitelstvu 24. září jsme to dostali s tím, že to bylo v komisích a že jejich požadavky byly nějak vypořádány. Ani jsme tu dokumentaci nedostali týden předem s podklady, ale viděli jsme jen prezentaci na místě. V tu chvíli jsem věděl, že ten návrh je problematický právě z hlediska stromů a cyklistů, ale nebyl prostor něco konstruktivně změnit. Neuspěl jsem ani s požadavkem o odsunutí hlasování o měsíc. Osobně mám velké pochybnosti o tom, jak ten návrh vznikal a jaké kompromisy se v tom procesu dělaly. Až v říjnu – díky diskuzi na místě s lidmi, kteří se o to zajímají – se mi podařilo naformulovat tu poměrně elegantní změnu.
Buďme konkrétní.Kdo má na starosti přípravu toho projektu? Je například jisté, že Komise životního prostředí ho určitě neprojednávala.
Příprava Terminálu JIH, jak se ten projekt oficiálně jmenuje, je projektově řízena, což znamená, že má nějaké politické vedení v osobě tzv. sponzora projektu a řídicího výboru a celý proces řídí projektový manažer, který má za úkol, aby to odsejpalo. Takže projektový manažer dohlíží na celý proces a nutná rozhodnutí dělá řídicí výbor – ten je odpovědný za podobu projektu, v jaké byl předložen zastupitelstvu stylem „ber, nebo nech bejt“. Sponzorkou projektu zůstala paní zastupitelka Dvořáčková i poté, co opustila post náměstkyně. Právě její nástupce náměstek Nadrchal je pro mě určitou nadějí na dílčí zlepšení ve věcech životního prostředí.
Co může udělat občan, občané, aby přiměli město jako investora, že se ke stromům na Vápence bude přihlížet více? Jak máme a můžeme konkrétně postupovat teď, kdy máme petici se stovkami podpisů?
Politici – jestli si to takhle jako jeden z nich můžu dovolit říct – dělají buď věci, o kterých jsou přesvědčeni, nebo ty, o kterých si myslí, že je po nich veřejná poptávka. Rozhodující roli hraje v Pardubicích tzv. vedení města, tedy primátor a jeho náměstci, kteří jsou na rozdíl od nás ostatních uvolnění pro výkon funkce a chodí na radnici každý den do práce a kteří se zároveň opírají o dohodnutou koaliční většinu v zastupitelstvu. Do značné míry se to také překrývá se složením řídicích výborů jednotlivých projektů. A mezi nimi skutečně nevidím nikoho, kdo by měl zeleň za svou srdcovku a prioritu. Takže petice je určitě cesta, jak dát najevo tu veřejnou poptávku. Pak je potřeba tu petici vzít, předat ji na radnici a poprosit o jednání, na které je třeba přijít s jednoduchými a konkrétními požadavky.
Připadá mi pořád, že obětovat jen tak tu druhou stranu aleje je trochu zbabělé. Ta obchodní zóna tam už je, jezdí tam nákladní auta, jezdí tam osobáky, je tam provoz a stromy také. Proč by se měla silnice rozšiřovat o metr a proč se kvůli tomu musí skácet ta druhá strana? Jsme přece ve městě, nestavíme dálnici a v Pardubicích jsou i užší ulice, než je tato.
V té oblasti některé provozy fungují, ale její využití se bude dále zintenzivňovat. Vozovka má dnes šířku 5,5 metrů. To je na míjení nákladních aut – a po zprovoznění Terminálu jih taky autobusů – opravdu málo. Nejsou tam obrubníky, takže ta auta jezdí při vyhýbání těsně po kraji a částečně i po hlíně, a to rozhodně neprospívá ani konstrukci vozovky ani kořenům stromů pod zemí. Navíc se bude muset do té země hrábnout a vyměnit kompletně konstrukci té vozovky – a to je další riziko pro kořeny. Stejně tak není dostatek místa mezi korunami stromů. Za mě je lepší si přiznat, že se to tam nevejde, a důsledně ochránit alespoň jednu stranu stromů, než to tam na oko dokázat nacpat a ve výsledku uškodit těm stromům všem.
Zabýval se někdy někdo tím, zda by bylo možné napojit celou tu zónu přímo ze severojižního průtahu, třeba z toho velkého kruháku? Pak by se nejen nemusely kácet stromy , ale nemusela by celá ta doprava vést přes přetíženou ulici Teplého. Nechci znát odpověď, zda by to šlo, ale zda to někdy někdo řešil.
Nevím, jestli to někdy někdo řešil. Já jsem třeba působil na odboru hlavního architekta v letech 2013 až 2015, a tehdy jsme ještě věřili, že celé to území bude vypadat jinak, že se z něj stane normální kus města, jak ukazuje třeba zaregistrovaná územní studie Milheimova. Někdy tou dobou si ale zjevně firma Chládek a Tintěra z holdingu Enteria domluvila nebývalou věc, že si udělají sjezd ze silnice I. třídy. To totiž běžně není možné, na jiných místech obce bojují s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR za každou novou křižovatku nebo přechod pro chodce na průtahu. Osobně mám naopak velké obavy z toho, jak bude fungovat křížení cyklostezky a dosud nezprovozněného sjezdu.
Ptal se Miroslav Seiner, 6. 11. 2020